Bude to už nějakou chvíli, co jsme se bavili o tréninkových zónách a tepové frekvenci. Docela jsme to si to ale zjednodušili a definovali jsme si pouze tři tréninkové zóny. Ve finále jich ale můžeme využívat trošku víc a vlastně jsme se toho v tom minulém článku už i dotkli. Pojďme se dneska rychle podívat na to, jaké další zóny můžeme používat a k čemu jsou.
…
Bude to pár týdnů zpátky, co jsem si naordinoval delší vyjížďku na kole do hor a kopců. Celkem asi 160 km jízdy a přibližně 3000 m převýšení. Fakt, že jsem měl tuhle trasu naplánovanou na přelomu podzimu a zimy, vnášel do celé trasy trošku víc nejistoty a o kousek také zvyšoval její náročnost. Bylo potřeba řešit oblečení do táhlých kopců a dlouhých sjezdů. Bylo potřeba řešit osvětlení, se kterým bych mohl šlapat dobrých pár hodin za tmy v provozu a bylo potřeba řešit také něco málo jídla a pití, které by mě na těch horských 160 km udrželo na živu bez nějakého zásadního doplňování zásob. Všechno ideálně tak, abych to dokázal vézt pouze v dresu, bez batohů a kapsiček. Jak už to na těch mých silničních výpravách bývá, cestou jsem měl přejet i nějakou tu lesní cestičku, u které jsem si nebyl moc jistý, jestli bude na silničce jetelná. Byla sice trošku náročnější, než jsem si ji původně představoval, ale s troškou opatrnosti a citu nakonec projet přece jen šla.
…
Možná se vám už někdy stalo (nebo jste se bavili s někým, komu se to stalo), že jste chtěli například shodit nějaké to kilo dolů, dřeli jste a dřeli, tréninky bolely a bolely, ale s váhou se nic zas tak zásadního nedělo. Možná dokonce i trochu stoupala. Celé to vlastně nedávalo ani smysl – makáte, ale váha neklesá. Kde je problém?
…
Co se sportu týká, už nějakou dobu se potácím na hranici svých (ne)znalostí a pořád někde dohledávám odpovědi na nejrůznější otázky. Dost často také zjistím, že jsem narazil na docela složitý problém (nebo se to tak alespoň podle různých dostupných materiálů tváří) a tak hledám, pátrám, vyptávám se a testuju. Sem tam se dokonce doberu i nějakého výsledku, který ale časem zase zapomenu, a pak mě mrzí, že to musím hledat a studovat celé znovu.
Ale s tím je teď konec, ha! Rozhodl jsem se totiž, že tady zavedu novou rubriku, ve které budu vypisovat přesně to, co jsem někde, někdy a nějak potřeboval vyřešit a hrozí, že se k tomu budu chtít vrátit a zrevidovat to, nebo na tom stavět dál. I kdyby to mělo být něco fakt základního, protože jak se znám, tak i v tom se dokážu někdy ztratit. Proto jsem celou tuhle rubriku pojmenoval „Štěstí začátečníka“ a dnes to bude asi opravdu základ – bude o tom, jak a proč nám tepe srdce. Pamatuju si totiž dobu, kdy jsem četl nejrůznější články o tom, že někdo trénuje „na tepy“, ale nevěděl jsem proč a unikaly mi souvislosti. Jen jsem tak nějak tušil, podle čeho se při takovém tréninku orientuje a že to asi bude mít co dělat s tím, jak mi sem tam na zápěstí zapípá sporttester. Takže pojďme postupně.
…
Konec roku je už támhle za rohem a tak přichází na řadu zhodnocení toho, co všechno se prozatím povedlo a nepovedlo. Ale výkony a závody teď trochu stranou, mám tu totiž svůj exkluzivní seznam cviků z posilovny, které nade vše nenávidím. Není to totiž tak dávno, co jsem si myslel, že závody můžu vyhrávat jen, když budu jezdit na kole za sto litrů. Jenže do toho přišla takhlecta trenérka Klárka Nosková, vzala mě do posilovny a řekla: „Soustřed se sakra! Klik není prdel, klik je věda!“ No, a mě začalo pomalu docházet, že jsou tu jiný věci, na kterých je potřeba pracovat – konkrétně teda tyhle, pojďme na ně:
…
Po tom, co jsem začal s Klárkou pravidelně plavat (jakkoliv to jako plavání na začátku nevypadalo), věci se začínaly měnit, a to hodně od základu. Co se na začátku zdálo jen jako doplňkový tréninkový plán, z toho se postupem stával trénink na prvním místě…
…
Nikdy jsem nebyl žádný velký velký plavec, ale přece jen se mi nakonec povedlo proplavat se až ke kilometrové trati na otevřené vodě. A vlastně k tomu bylo potřeba mít „jen“ jeden umíněný cíl, správné lidi a dva roky práce…
…