Doma je tam, kde…
Nějakou chvíli zpátky jsem narazil na vcelku zajímavý článek, jehož základem byl citát Christiana Morgensterna, a sice že „domov“ nepopisuje ani tak místo, jako spíše lidi. Nevzpomenu si už, kde jsem to četl, nebo kdo to publikoval, ale co jsem to tak pročítal, říkal jsem si, že na tom asi něco bude. Ono je totiž vcelku jedno, jestli sedíte v obýváku u televize, v hospodě u piva, anebo bivakujete kdesi v horách. Důležitější je, s kým tam jste.
Za sebe bych tomu domovu ale přidal ještě jeden rozměr – vlastní hrníček. Podle mě je doma tam, kde jsou vaši blízcí a váš hrníček.
Kupříkladu já mám domovy asi tak čtyři. První doma – opravdu a úplně doma. Tam je také hrníček s mamutem. Potom doma u babičky, kde je hrníček s drakem. Dál pak doma u trenéra, kde je tradičně hrníček s tasmánským tygrem. No a pak taky doma v čínské restauraci, kde se můžu spolehnout na hrníček se sněhulákem.
Ostatně tuhle moje teorii o domovu a hrníčku podporují i horolezci, dobrodruzi a různí trempové, kteří se příliš netají tím, že doma jsou víceméně všude. No aby také ne, když s sebou všude nosí své plechové hrníčky, v čem si ráno vaří kafe – jako například tady Jason Haas v Utahu (foto Fredrik Marmsater, http://www.fredrikmarmsater.com):
Je to tak? 🙂
McNeil
David Pejšek
Začínal jako horolezec, pokračoval jako biker a skialpinista a skončil jako ultramaratonec a triatlet. Vedle toho, že miluje dlouhé tahy v kopcích na lehko, taky miluje animované seriály a artbooky všeho druhu. Nezastupitelné místo v jeho životě hraje Garfield, Kim Possible a Pirát Divoký Jack.
